Lidové noviny, 27.09.2005 Evropané se zdokonalují v cizích jazycích a Češi si vedou nadprůměrně dobře, anebo si to alespoň myslí. Takový je jeden ze závěrů průzkumu Eurobarometer, který sledoval schopnost obyvatel Evropské unie domluvit se jinou než mateřskou řečí. Šlo o vůbec první šetření tohoto typu po loňském rozšíření.
Hlavní otázka zněla, zdali je dotyčný schopen vést konverzaci v jiném než mateřském jazyce, a kladnou odpověď na ni dalo 60 % Čechů. Průměr všech států unie je přitom nižší: cizí řečí se domluví přesně každý druhý Evropan. Řada z nich je ale daleko většími lingvisty než Češi: například 93 % Lotyšů a 91 % Nizozemců řeklo, že se domluví cizí řečí. Na opačném konci žebříčku stojí Maďaři a Britové, kteří tvrdí, že jich jiný než mateřský jazyk ovládá jen 29 %, respektive 30 procent, a se 36 % na tom není slavně ani trojice Itálie, Španělsko, Portugalsko. Tento výsledek nicméně nemusí mapovat reálnou znalost cizí řeči, protože dotázaní lidé měli sami zhodnotit, jestli se domluví. Odrazilo se tu proto i jejich sebevědomí, a totéž se týká českých 60 procent. Čechům pak v unii patří jeden primát: mezi cizími řečmi, které ovládají, jich nejvíc uvedlo němčinu (domluví se jí 31 % dotázaných). Drtivá většina respondentů napříč Evropou přitom uvedla na prvním místě angličtinu. Ta je nejrozšířenější cizí řečí v šestnácti z pětadvaceti států unie, v českém případě skončila ale až na druhém místě s 24 procenty. Čechům se podobají jen Maďaři, kteří mluví stejně často německy jako anglicky a stejně jako Češi a další obyvatelé postkomunistických zemí pak do první trojice cizích jazyků uvedli ruštinu.
Celkově z průzkumu vyplynulo, že Evropané svoje jazykové schopnosti zdokonalují. Před čtyřmi lety se jich jinak než mateřštinou domluvilo o tři procenta méně a přibylo těch, kteří umí víc než jeden cizí jazyk. Lépe jazykově vybaveni jsou obyvatelé menších států. Úplně nejlépe jsou na tom země typu Lucemburska, Malty či Pobaltí. Například 400 tisíc Lucemburčanů se kvůli poloze země, historii a lákání cizinců na jejich bankovnictví kromě lucemburštiny domluví francouzsky (90 %), německy (84 %), a anglicky (66 %). Potvrdilo se také, čeho se zejména frankofilové obávali, a sice že loňské rozšíření posílilo dominanci angličtiny na území unie a francouzštinu dokonce kvůli vstupu germanofonních Čechů, Maďarů a dalších Středoevropanů odsunulo až na třetí kolej za němčinu. Francouzština je nejrozšířenější cizí řečí jen v Lucembursku a v Británii a celkově ji ovládá jen 12 % lidí ze starých členských zemí a jen tři procenta v nových.
Kvůli vstupu Slovenska do unie se status nejrozšířenější cizí řeči dostal také češtině. Nejvíc Slováků -31%- totiž na otázku, jakým cizím jazykem jsou schopni konverzovat, uvedlo češtinu a teprve poté němčinu. Češi se vůči Slovákům podobně nezachovali. Jestli zapomněli slovenštinu jmenovat, neuvědomili si, že je to už dvanáct let cizí jazyk nebo jsou opravdu schopní vést konverzaci spíš německy než slovensky, na to už průzkum neodpovídá.
Dokážete se domluvit jiným než rodným jazykem? v procentech
Lucembursko 99 Lotyšsko 93 Malta 93 Nizozemsko 91 Litva 90 Slovinsko 89 Dánsko 88 Švédsko 88 Estonsko 87 Kypr 72 Belgie 71 Slovensko 69 Finsko 66 Německo 62 Česko 60 Rakousko 58 průměr EU 50 Řecko 49 Polsko 49 Francie 45 Irsko 41 Španělsko 36 Itálie 36 Portugalsko 36 Británie 30 Maďarsko 29
Stránky Čechů a Slováků o životě v Lucembursku, česky a slovensky. Užitečné články o hledání práce v Lucembursku, ubytování, o studiu a nebo taky nakupování, památkách a atrakcích, kultuře, cestování, dopravě a spoustě dalšího.
Hledáte spolujezdce, kteří vám přispějí na benzin? spolujizda na Češi a Slováci v Luxu vám umožní najít spolujezdce nebo řidiče.
